Obávaný nebo zesměšňovaný 21. prosinec 2012

Jaký bude 21. prosinec 2012? Takový jaký si ho uděláme!?

Ještě před 23. hodinou 19. listopadu 2012 jsem tušil, že se 21.12.2012 něco stane. A po této hodině už možná tuším více.

Během koučování, i dřívějšího sebekoučování, se často potýkám se strachem klientů ze samoty. Z ticha a bytí sám se sebou. Během ticha slyšíte kapat vodovodní kohoutek. Slyšíte upadnout špendlík na podlahu nebo desku. Slyšíte někdy i to, co zrovna nechcete. Jednou z věcí, které lidé ne-chtějí, jsou odpovědi na jejich otázky.

Mohou dostat odpověď, kterou chtěli slyšet. To jsou rádi, že jim někdo nebo něco jejich domněnku potvrdil/a/o. A mohou dostat zcela odlišnou odpověď. V prvních chvílích tuto odpověď nebo indície nemusí vůbec nebo z části chápat. Náš nevědomý mozek je naštěstí uloží automaticky 😉 Takže časem nám zapadnou do toho velkého puzzle s názvem Život.

Lidé se nejvíce bojí, že dostanou odpověď, kterou dostat nechtěli. A proto ji i dostali. To je zákon přitažlivosti. Dostaneme to co chceme i to co ne-chceme. Proto pozor na svá přání. Vyplní se do posledního detailu. Přesně jak jsme si je přáli. Přesně jak jsme uvažovali.

Lidé se nejvíce bojí svého vnitřního tichého hlásku, který jim našeptává, co by si přál. Většinou je to tenký dětský hlásek. Slova a přání, která pronáší, jsou zcela diametrálně odlišná od toho, co sám tento člověk říká nahlas.

Jde i o vnitřní boj. ,,Jak budu vypadat před sousedy; co na to řekne rodina, když se s ní rozejdu….“ a různá jiná přesvědčení, která jsou v konečné verzi jen Vaší zbytečnou brzdou. Protože: 10% lidí o Vás smýšlí negativně, 10% lidí o Vás smýšlí pozitivně. A 80% lidí jste úplně, úplně ukradení. Tak se tím zbytečně přestaňte trápit.

Nanejvýš 4 týdny zpátky jsem měl sen, který byl a je podložený skutečností: Pracoval jsem na technické podpoře regionálního poskytovatele internetového připojení. Sedím v slušně zařízené kanceláři podpory a najednou vypadne připojení internetové sítě. Na celém světě. Za malý okamžik zazvoní telefon a volá kolegyně: ,,Tomáši. Víte o tom, že nejde internet?“ ,,Ano, vím.“ ,,A co s tím budete dělat?“ ,,Nic. Internet nejde na celém světě. Tohle není v mé kompetenci.“ A za několik sekund přestaly fungovat mobilní telefony.
V tomto okamžiku jsem si sen uvědomil, začal nad ním přemýšlet a probudil se.

Přemýšlejte, co nastane, pokud vypadnou internetové a mobilní sítě? Vaše odpovědi můžete psát do komentářů.

Tomáš Verner

 

4 komentáře u „Obávaný nebo zesměšňovaný 21. prosinec 2012

  1. Jiřka

    Souhlasím s Tomáškem jaký si 21.prosinec uděláme takový ho budeme mít, já už své plány mám.Ráno vypravím naposledy v tomto roce svoje děti do školy a školky pak si užiji posledních pár hodin tichoučka jelikož po obědě až se vrátí děti domů už bude po klidu.Nachystáme si ozdobičky na stromeček a až se setmí půjdem si zazpívat koledy ke kapličce zapálíme prskavky a bude nám krásně. Co se týká výpadku internetu a mobilů nijak by mě to nevadilo a neohrozilo protože kamarádce ze školy budu posílat pohled a svoji rodinu uvidím 25.prosince a budeme si přát osobně akorát nám tam letos bude bohužel jeden milovaný člověk moc chybět.Takto budu trávit 21.prosinec já a už se na to velmi těším.

  2. Tomáš Verner Autor příspěvku

    Máte pravdu, Juro. Bez mobilu i internetu se dá žít. I v dnešní době. Je to totiž cesta zpátky k sobě. Zpátky k sobě jako k lidem navzájem. I k sobě samému. Získáme prostor být sami se sebou. Na chvíli přestanou pracovat ďáblovi pomocnici (význam nastíním již brzy).

  3. jura

    Co by mělo nastat? Nepůjde internet a nikam se mobilem nadovoláme. Dozajista to bude nepříjemné, protože mnohé na obou médiích závisí. Na druhou stranu, přestože mne IT živí, v tom žádnou velkou tragédii navidím. Snad i proto, že patřím ke generaci, která většinu života prožila bez netu i mobilu.

  4. Tomáš Verner Autor příspěvku

    Výpadek moderních technologií neovlivním ani já, ani Vy. Já i Vy můžeme ovlivnit pouze jeho průběh. Svojí přípravou. Lidstvo se chová velmi povrchně a pohrdavě k přírodě. Planeta Země tu je 4-5 miliard let. Naším současným konáním a chováním Zemi drancujeme. Odčerpáváme z ní energii a zapomínáme jí energii navracet. Přijímání a dávání má být v rovnováze. A Země, jež nás hostí si to zaslouží. Tak jako si to zaslouží každý jeden její obyvatel-návštěvník. To je můj názor. A matka Země, událostmi typu tsunami, zemětřesení, povodně, nám dává najevo, že se k ní máme chovat jinak. Jasně. Odjakživa tu byly tyto události. Protože to je vývoj. A ochranný prvek před přemnožením se jednoho druhu. ,,Chovejme se k Zemi jako zvířata.“ mi jednou řekla Lenka Pospíšilová. Zvířata mají ten jemnocit chování se k Zemi a zajišťují přirozený proces predátorů. Já osobně se na datum 21.12.2012 připravuji i s tím, že možná přijdou i odpovědi, které se mi nebudou líbit. Můžu tomu vzdorovat jak chci. Carl Jung řekl: ,,What you resist, persist. To, čemu vzdorujeme, přetrvává.“ Věřím tomu. Znám to z života.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Connect with Facebook

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..